Když nakonec maminka přece jen přijde, je najednou všechno v nejlepším pořádku. Vědomí, že byla pryč zmizelo, miminko ani neví, že plakalo. je znova napojeno na svou čáru života a jeho okolí odpovídá jeho očekávání. V situacích, které se neshodují s kontinuem správných zážitkú, nemá miminko nic, co by mohlo použít k rústu. Touží po očekávaných zážitcích. Kojenec v náručí neustále zažívá, že je "správně" -dobrý, vítaný. Pocit, že je všechno v naprostém pořádku, je základem identity každého živého tvora... bez tohoto přesvědčení je každá lidská bytost kteréhokoli věku ochromená nedostatkem sebedúvěry, nedostatkem smyslu pro sebe sama, nedostatkem spontánnosti, nedostatkem laskavosti.
Všechna miminka jsou dobrá. Uvědomit si to mohou jen odrazem, podle toho jak s nimi zacházíme. Není jiného udržatelného zpúsobu, jak si lidský tvor vytvoŕí obrázek sám o sobě. Žádný jiný druh cítění nelze použít pro základ blaha. "Správnost" je základem vnímání sama sebe daného pro jedince našeho druhu.

Člověk bez vědomí, že je "správně", nemá cit pro to, na kolik pohodlí, lásky, pomoci, bezpečí, přátelství, věcí, spokojenosti a radoati si múže délat nároky.
Člověk bez tohoto citu často vnímá, že tam, kde by ten pocit měl být, je prázdno..